V dobré náladě do nového roku

Petr Dufek, analytik finančních trhů ČSOB

S horšími čísly, avšak s výrazně lepší náladou vstoupili Češi do nového roku. Poslední čísla z ekonomiky, tedy ze začátku ledna, zatím potvrzují dřívější očekávání, že českému hospodářství docházel v závěru roku dech v důsledku slábnoucí zahraniční poptávky.

Recese v německém průmyslu se s poměrně velkým zpožděním začala odrážet i na výkonu toho českého, a ten se ve 4. čtvrtletí začal propadat do červených čísel. Jde sice o největší odvětví celé ekonomiky a zároveň i o největšího zaměstnavatele, nicméně celou ekonomiku na hranu recese nejspíš tentokrát nepřivede.

Tomuto odhadu nasvědčuje nejenom solidní růst stavebnictví poháněného veřejnými zakázkami, ale i konečně (byť s velkým zpožděním) intenzívní bytovou výstavbou. Příznivý vývoj navíc pokračuje i u velké části služeb, které žijí nejen z dopravy v tuzemsku vyrobeného zboží, ale také z rostoucích mezd zaměstnanců. A právě na ty je třeba v novém spoléhat především.

Překoná naše ekonomika útlum v průmyslu?

Dokud se firmy nezačnou děsit budoucnosti a nespustí lavinu propouštění – jako tomu bylo po roce 2008 – má česká ekonomika velkou šanci hladce současný útlum v průmyslu překonat. A jak je stále dobře vidět, současná situace má do zkušenosti před více než 10 lety hodně daleko.

Pokles zakázek je ve srovnání s tehdejší dobou spíše symbolický, a tak firmy stále spíše zajímá, kde sehnat chybějící zaměstnance. Je to problém, s nímž se nyní potýká více než polovina stavebních firem a necelá třetina těch průmyslových.

Dá se tedy očekávat, že se sice se zpomalením růstu ekonomiky zmenší i nerovnováha na trhu práce, avšak spíše než k růstu nezaměstnanosti dojde ke zpomalení tempa navyšování mezd. Spotřeba na jedné straně a úspěšní výrobci na straně druhé tak mohou ekonomiku provést i touto fází útlumu bez většího šrámu, zvlášť když sami věří v pozitivní budoucnost.

Doufání ve světlé zítřky a zamlžené výhledy

Jak už napovídají prosincové výsledky důvěry v ekonomice, pozitivní očekávání panují jak v průmyslu, tak ve stavebnictví. V obou těchto odvětvích se čeká růst produkce na horizontu 3 až 6 měsíců. Vedle toho strach z budoucnosti nemají ani spotřebitelé, takže výdaje omezovat v nejbližší době nehodlají.

Jestli je něco v tuto chvíli hodně zamlžené, tak jsou to „jen“ investice. Nejenom ty podnikové, které po nedávném boomu mírně poklesly, ale zejména ty veřejné. Je otázkou, zda si stát udrží svůj investiční apetit i v době, kdy stále více peněz musí směřovat do mandatorních výdajů a jeho manévrovací prostor v rámci rozpočtu se každoročně krátí.