Nenechme se ukolébat úspěchem
Rychlost ekonomického i mzdového růstu v ČR překračuje v poslední době očekávání. V médiích se těmto dobrým zprávám dostává zasloužené pozornosti. Radost z dobré kondice české ekonomiky je jistě oprávněná, měla by však zůstat střízlivá.
Prvním argumentem pro střízlivost je existence hospodářského cyklu. Období akcelerace se v tržních ekonomikách střídá s obdobím útlumu a není důvod se domnívat, že tentokrát tomu bude jinak. Žádný strom neroste do nebe a úvahy o možném citelném zpomalení americké, evropské a potažmo i české ekonomiky možná již v roce 2019 nejsou neopodstatněné.
Druhý argument pro střízlivost souvisí s českou ambicí prosadit se v konkurenčním boji, uzavřít mezeru mezi úrovní ekonomické vyspělosti u nás a v západoevropských zemích a potvrdit roli premianta mezi zeměmi bývalé východní Evropy. Máme i v tomto ohledu našlápnuto k úspěchu? V následujících odstavcích uvidíme, že odpověď na tuto otázku není jednoduchá ani jednoznačná.
Zeměmi, s nimiž se ČR asi nejčastěji porovnává, jsou Německo a Slovensko. Podívejme se, jak takové srovnání vychází viděno optikou populárních aproximací národního a individuálního blahobytu, tj. HDP na obyvatele a průměrné mzdy (oba indikátory jsou pro potřeby intertemporálního a mezinárodního porovnání očištěny o vliv inflace a pohybů měnového kursu.) Zkoumat budeme období 1995–2016; 2008 byl posledním rokem předcházejícím vstupu Slovenska do eurozóny.
HDP
1995 | 2008 | 2016 | |
---|---|---|---|
CZ | 58 | 72 | 72 |
SK | 37 | 61 | 63 |
DE | 100 | 100 | 100 |
Průměrná mzda
1995 | 2008 | 2016 | |
---|---|---|---|
CZ | 33 | 51 | 51 |
SK | 30 | 48 | 51 |
DE | 100 | 100 | 100 |
Z první tabulky vyplývá, že během uplynulých více než 20 let se mezera mezi ekonomickou vyspělostí Česka a Německa zúžila ze 42 % německé úrovně na 28 %, u koupěschopnosti průměrné mzdy z 67 % na 49 %. Protažení dosaženého průměrného tempa uzavírání mezery do budoucnosti indikuje vyrovnání české ekonomické úrovně s Německem za 42 let, průměrné mzdy za 57 let.
Mezera mezi ČR a SR, která u HDP v roce 1995 činila 21 procentních bodů (58 – 37 = 21) ve prospěch Česka, se do roku 2016 scvrkla na 9 procentních bodů. U koupěschopnosti průměrné mzdy se relativně malý výchozí rozdíl mezi ČR a SR (3 procentní body) do roku 2016 smazal úplně. V obou případech byla konvergence slovenská rychlejší než česká.
Úplně na závěr poznámka pod čarou. Zatímco konvergence ČR k Německu se v období 2009–2016 u obou sledovaných ukazatelů zastavila, na Slovensku, byť minimálním tempem, pokračovala. Jakkoli tento rozdíl nemá smysl přeceňovat, sotva poslouží jako důkaz výhodnosti setrvání ČR mimo eurozónu v obtížné době následující po propuknutí světové finanční krize.